- Délka:48km
- Čas: 4 hodiny
- Cíl cesty: kebab v Lysé
Krásné tři májové dny volna daly prostor tomu správnému vejletění.
V sobotu jsme nabalili menší svačiny a hromadně si odsouhlasili cíl cesty: Istanbulský kebab a cukrárna Campiello v Lysé nad Labem .
Počasí mělo být krásné. Vyjeli jsme zase po naší oblíbené poutní cestě Blaník – Říp kolem Sadského jezera, a dál směrem na Kersko k Menhiru.
Kersko-hradištský menhir je zachovalý pískovec s rozměry cca 50 x 30 cm, výška 76 cm. Odhad jeho váhy je 200kg Jsou 3 teorie, pro význam Menhiru. Vymezoval styčný bod mezi územím Zličanů (Slavníkovců se sídlem v Libici nad Cidlinou) a územím Přemyslovců se sídlem v Praze. Dle jiné verze to byl trojmezný kámen, kde se střetávaly hranice přemyslovských správních celků – župy kouřimské, župy vyšehradské a župy boleslavské. Další teorie hovoří o tom, že tento kámen je menhir a byl využíván v době předhistorické (keltští druidové).
Od Menhiru je to kousek na Labskou cyklostezku, zeleně značenou až k Litolskému mostu. Celou dobu jedete po levém břehu Labe, který lemují chatky všeho druhu.
Ačkoliv mělo být krásné počasí, do Litole nás přepadlo 2x krupobití a jeden epesní slejvák. O protivětru už ani nemluvím, jen tiše obdivuji svoji dcerku, která kolikrát zuřivě dupala do pedálů, a přitom stála na místě. S příjezdem do Lysé se vše zlomilo, a začalo svítit nad hlavou.
Čtrnáctiletý syn se nemohl nabažit krásného podchodu vlakového nádraží, a vyzkoušel jeho cesty všemi způsoby, od driftování zatáček, po sjíždění schodů. Dcera obdivovala vymalované zdi podchodu žáky místní školy. Musím říct, že jak se různých nádražních budov štítím a bojím, tenhle podchod byl naprosto perfektní.
Jelikož nám v boji s přírodními živly fakt vyhládlo, posledních pár set metrů jsme pádili jak s tryskovým pohonem. Horní část náměstí, Istanbulský kebab a vedle cukrárna Campiello. Dokonalé! S lehkým nadhledem: spálili jsme asi 800 kalorií, obědem jsme 2000 kalorií nabrali 😀
I přes karanténní opatření Covid-19, jsme chtěli vyjet k zámku. Minuli jsme farní kostel Narození svatého Jana Křtitele na náměstí Bedřicha Hrozného.
Barokní chrám byl postaven v první polovině 18. století podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky. Na dokončení kostela se podílel Anselmo Lurago. Kolem kostela obíhá ohradní zeď osazená sochami světců, církevních otců, evangelistů a archandělů. Architektem ohradní zdi z roku 1741 je Anselmo Lurago. Kostel a ohradní zeď s postavami světců jsou chráněny jakožto nemovité kulturní památky České republiky.
Zámek v Lysé na Labem byl uzavřený, včetně zámeckého parku. Nám to ale nevadilo a dali jsme si zaslouženou pauzu, každý dle libosti. Syn si zaskákal na kole ze zdi, my se kochali barevností přírody kolem, a obdivovali všudypřítomné pískovcové sochy.
Zámek Lysá se nachází severovýchodním směrem od hlavního města Prahy v úrodném Polabí ve městě Lysá nad Labem. Interiéry zámku jsou dnes nepřístupné, neboť od roku 1961 slouží jako domov důchodců. Veřejnosti přístupný je však zámecký park, jenž se dělí na tzv. francouzský libosad a anglický park. Francouzský park je dekorován bohatou sochařskou výzdobou z dílen Matyáše Bernarda Brauna a Ignáce Františka Platzera. Součástí zámeckého areálu je i bývalý Klášter bosých augustiniánů a letní kino. Zámek, park, i klášter jsou dnes chráněny jako kulturní památky České republiky.
Před námi byla 2.půlka výletu přes Mydlovarský luh do Nymburka. Nabrat našeho dvouleťáka, a přes Písty naší notoricky známou cestou zpět domů. Jeli jsme po pravém břehu Labe a kochali se opět všudypřítomnými chatkami a malebnými zahrádkami.
Maličkou zastávkou nám byla zřícenina hradu Mydlovar.
Mydlovar (též Kostomlaty) je zřícenina hradu 2,5 km jihovýchodně od obce Ostrá v okrese Nymburk. Hrad stál v blatné poloze na pravém břehu Labe v nadmořské výšce 185 metrů. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka. Hrad byl postaven na uměle zvýšeném návrší obklopeném mokřinami a mrtvými rameny řeky Labe. Na severní a západní straně ho chránily zdvojené příkopy a valy. Předhradí beze stop zástavby se nacházelo na východní straně. Do hradního jádra, které patřilo mezi hrady s plášťovou zdí, se vstupovalo ze severu. Hlavní obrannou stavbou byla cihlová plášťová zeď, která místy vystupuje nad povrch. Obvodová hradba i zástavba se zřítila do nádvoří, takže úroveň terénu je výrazně výš, než bývala ve středověku a zároveň neumožňuje bližší poznání vnitřního uspořádání jádra. Pravděpodobně je jediným hradem v Čechách, který byl postaven převážně z cihel. Zřícenina hradu se nachází uprostřed Mydlovarského luhu, přírodní rezervace, která se rozprostírá ve Středočeském kraji, okresu Nymburk, v katastrálních územích Ostrá a Kostomlaty nad Labem. Jedná se o soustavu mrtvých labských ramen vzniklých v třicátých letech dvacátého století po regulaci řeky. Ramena jsou v různém stupni zazemnění, je zde vytvořena kompletní hydroserie mokřadů až po uzavřené plochy, které jsou využívány jako kosené louky. Nejvýznamnější je oblast okolo meandrujícího Farského potoka, který je součástí řeky Vlkava. Pro svůj význam byl Mydlovarský luh zařazen do soustavy Evropsky významných lokalit Natura 2000.
Nymburk je od Mydlovaru nadohled. Spolu s ním měkké posezení a svačina u babičky. Pak už jen deset kilometrů a „sladké doma“.
Květnový cyklovýlet s aprílovým počasím je za námi. Po 2 měsících jsme měli kebab. Zavzpomínala jsem s manželem na náš výlet do Istanbulu, který jsme zvládli těsně před dobou Koronavirovou. Dcera ujela 48km v psím počasí, a to na začátku sezóny měla potíže ušlapat 15km. Syn si „městsky“ zařádil na kole.
Spokojení a unavení jsme dopadli do peřin, a já se těšila na druhý den………výlet v pěti po Riegrové stezce.
