Červen 2019 se přihnal jak velká voda a my konečně mohli vyrazit znovu do Itálie. Tentokrát jsme měli v plánu jednu noc ve Veroně a následně se přesunout na jihozápad jezera Lago di Garda a tam zůstat 4 noci. Pobyt v Itálii byl součástí dárku pro rodiče, takže nás nebylo 5 ale 7. Plány byly veliké, teď si to vše náležitě užít 😊
Plánování
V původním plánu bylo pouze ubytování na Gardě, které dostali rodiče pod stromeček, a až následně byla přidána Verona. Když už jsme jenom kousek od ní, že? 😊
Ubytování jsem hledal na Bookingu a následně i na Airbnb. Chtěl jsem větší apartmán, nebo samostatnou celou budovu pro 7 lidí co nejblíž od pláže za rozumnou cenu. Ukázalo se to, jako vcelku náročný úkol. Zajímavé ceny se ukazovaly u ubytování minimálně 5 a víc kilometrů od pláže, a to ještě vzdušnou čarou. Jelikož jsme sebou vezli paddleboard, nepřicházela taková vzdálenost v úvahu. Dlouho jsem nemohl najít nic, co by mě zaujalo cenou i lokalitou. U všech přijatelných nabídek se platila nehorázná cena za úklid a různé servisní poplatky.
V listopadu se konečně objevila nabídka na ubytování v luxusně zařízeném safari stanu v nádherném kempu kousek od pláže. Bylo rozhodnuto a celou rodinou odsouhlaseno 😊 Ubytování ve Veroně jsem hledal až někdy v březnu, takže nabídka byla dost limitovaná. I tak jsem na Airbnb našel třípokojový apartmán vedle centra za přijatelnou cenu. V té době jsem nevěděl, že v termín našeho pobytu projíždí Veronou cyklistický závod Giro d’Italia, což úměrně zvedlo všechny ceny ubytování v okolí a dopravu ve městě. Vůbec mě nepřekvapilo, že jsem se trefil do hodně vytěžovaného termínu, nejdřív Golden Week v Japonsku , pak thajský Nový rok a teď tohle 😊 už to je takovou mojí tradicí a důkazem, že naplánovat se nedá vše.
Verona
Schválně jsme vybrali termín odjezdu v neděli, abychom se vyhnuli zácpám v Brenneru, což se i povedlo. Navigace (Waze) nás i tentokrát vedla přes vnitřní ring v Mnichově a dál směr GAPA – Innsbruck. Chvíli po dálnici, chvíli mimo, dle aktuálního provozu. Za celou dobu jsme v žádné zácpě nestáli a kolem 6té večer dorazili do Verony. V Německu jsme projížděli převážně kolem chmelu v Itálii kolem vinic, jenom v Čechách samá řepka ☹. Malej Bublinka (Lukášek 1 rok) zvládnul cestu bez problémů i většího řvaní. Zastavovali jsme, aby se mohl proběhnout a v klidu nabaštit docela často. Když ho náhodou popadlo řvaní v autě, po pár minutách mu došlo, že to k ničemu nevede a přestal.
Parkování u apartmánu nebylo vůbec jednoduché. V centru města v Itálii je to normálně dost složité, navíc tu bylo spousta omezení kvůli probíhajícímu závodu, který vedl před naším vchodem.
Po nezbytném osvěžení a menším vybalení jsme se vydali na prozkoumání večerní Verony a hlavně na večeři, protože řízky i vše ostatní došlo 😊
Zapluli jsme do restaurace přímo u vstupu do historického centra. Jídlo bylo výtečné, což odpovídalo vyšším cenám. Centrum města není zrovna největší a během dvou hodin se dá projít vcelku solidně. Zastavili jsme se u Verona Arena, Piaza Erbe, Casa di Giulietta, Piazza dei Signori, Chiesa di Santa Anastasia a prošli se kolem řeky.
Druhý den ráno jsme prošli v podstatě to samé plus Chiesa di San Nicolò. Trochu mě zklamaly trhy na náměstí, které byly mířené jenom na turisty, takže žádné místní výrobky a jídlo zde nebylo.
Celkově je Verona moc hezké město s několika parky a úzkými uličkami lákajícími k toulání se bez cíle, ale víc než jeden den bych tady asi nevydržel.
Peschiera
Po cestě na Gardu jsme se ještě zastavili v městečku Peschiera, které je považováno za „Benátky“ na Gardě. Přístavní městečko je hodně turisticky zprofanované a centrum města je zaplněné nejrůznějšími bary a hotely. Pobřeží a kanály jsou tu nádherné, ale ubytovaný bych tady být nechtěl. Mnohem víc se mi líbí Malcesine i Limone.
Camping Weekend Glaming Resort
Cesta z Peschiery zabrala necelou hodinku, během které se stihlo „doprovodné vozidlo“ s rodiči ztratit na rovince 😊. Naštěstí nezakufrovali moc a rychle nás dojeli. Sdílení polohy přes WhatsApp (díky přítomnosti Jendy v autě) se ukázalo velice užitečné.
V kempu jsme měli pronajatý safari stan pro 5 a pro rodiče mobilheim. Oboje perfektně zařízeno, čisto a s dostatkem prostoru a vlastní koupelnou. Takové kempování by mi asi nevadilo častěji 😊
Rozsáhlý komplex vybudovaný v terasovitém olivovém háji zahrnoval recepci, několik společných sprch a záchodů, cca 7 druhů stanů a bungalovů, místo pro přivezené stany a karavany, velkou restauraci, posilovnu, bazény a malý obchod. Vše co si člověk může od kempu přát. Navíc jsme měli u stanu nový velký zahradní gril.
Limone
Před odjezdem jsem našel kalendář místních trhů v jednotlivých městech. V úterý bývají v Limone, kam jsme se vydali. Cesta podél jezera není rychlá, ale o to hezčí. V Limone jsme parkovali u hlavní silnice na placeném parkovišti. Odsud je možné jít jenom dolů 😊.
Křivolakými úzkými uličkami jsme se probojovali až k hlavní promenádě. Cesta dolů není s kočárkem nijak pohodlná, ale aspoň jsem poprvé využil zabudovanou brzdu, díky které jsem za kočárkem jenom nevlál. Nahoru to bude taky sranda.
Na promenádě je mraky lidí a v její jižní části jsou dočasné trhy. I tentokrát to bylo zklamání. Převážná většina stánků byla zaměřena na oblečení (Vietnam style). Naštěstí tady byl i prodej uzenářských výrobků s velkou ochutnávkou všeho, i my ochutnávali a zakoupili, a pár prodejců s místní keramikou.
Na Limone jsou nejlepší suvenýrové obchůdky. Všechny nádherně voní po citronu a na veškerém sortimentu jsou citróny 😊 I tentokrát jsme se (i s kočárkem) vyškrábali ke kostelu Parrocchia di Limone sul Garda odkud je nádherný výhled na město a jezero. Mně osobně se Limone víc líbí z výšky než zdola. Vzhledem k plánované grilovačce večer, jsme se „odbyli“ k obědu kousky pizzy z bistra u promenády. Docela velké kousky se prodávají od 2€ a dospělému stačí v pohodě 2.
Po prohlídce města následoval nákup na večerní grilování, ochutnávka všeho možného ve veliké prodejně s místními výrobky (marmelády, medy, oleje, vína, sušenky…) a odjezd k bazénu 😊
Sirmione
Další den ráno jsme se konečně dostali na paddleboard. Venkovní teplota přímo lákala ke svlažení v jezeře. Po prvním kroku do vody nás nadšení přešlo, protože teplota vody dosahovala cca 15 stupňů. To je pořádná motivace z boardu nespadnout 😊 Projížďka i čas strávení při pozorování ostatních (a povzbuzování k pádu do vody) z pláže byla super. Bohužel se nikomu nepovedlo do vody spadnout ☹ Nakonec mi to nedalo a do vody jsem stejně vlezl. První okamžiky nebyly jednoduché, ale po odumření všech buněk, které se dostali do kontaktu s vodou, už mi bylo docela teplo 😊
Poloostrov je velice úzký s jednou hlavní silnicí. Na špičku jsme šli podél jezera po východní straně a zpět centrem města. Zaujal nás pětihvězdičkový hotel, vybudovaný na zámku s rozsáhlou zahradou. Později kolem nás projela kolona cca 15 různých typů Ferrary mířících do hotelu. Vcelku nevšední zážitek 😊. Většina budov na hlavní ulici je obsazena obchody se suvenýry a oblečením, penziony nebo restauracemi (zmrzlinárnami). V malých postranních uličkách lze najít spoustu krásných zákoutí bez turistů 😊 Sirmione má vyšší cenovou hladinu než například Limone, ale má své kouzlo a atmosféru. Nová část ve „vnitrozemí“ vypadala taky hezky a určitě by se vyplatilo přebývat tam než ve staré části. Obzvlášť se mi líbili kruhové objezdy s fontánou, které jsem pro velký úspěch u doprovodného auta, několikrát objel 😊
Gardaland
Poslední den byl v plánu zábavní park Gardalend. Lístky jsme koupili v kempu cca o 6€ levněji, než až na místě nebo na internetu. Měli jsme kombo lístek Gardaland + Sea Life za 42€.
Cesta do parku nám zabrala asi hodinu. Překvapivě nikde nejsou žádné poutače a směrovky na park. Před ohromným parkovištěm se musí projet ještě vstupní branou (a zaplatit parkovné 6€). Turniketů je tady dost, takže jsme nečekali déle než pár minut i přes velký počet přijíždějících aut.
Už u vstupu si člověk přijde jako v pohádce. Z reproduktorů se line tematická hudba a nad vstupní branou je vidět ohromný „fantasy strom“. Následovalo povinné selfíčko s nápisem „GARDALAND“ a už jsme se vrhli do víru zábavy.
Po zaplacení vstupného jsou všechny atrakce, které jsou rozděleny do tří kategorií (adrenalin, dobrodružství, fantazie), zdarma s možností dokoupení „předběhnu celou řadu“ u každé atrakce zvlášť. Na adrenalinové jízdy byl většinou výškový limit 140 cm, což znemožňovalo Anuli na ně jít a druhej prcek se na ně bál. Zaměřili jsme se tedy na tematické dobrodružné jízdy (myslím, že jich bylo 10). Během jízd jsme se ocitly v Atlantidě, u faraonů, na Severním Pólu, na kládě s Indianem Jonsem, s piráty v Karibiku….
Před obědem jsem šel a Anulí vyzkoušet jednu adrenalinovku, s limitem 140 cm. I když stála na špičkách celou dobu, neprošla. Po absolvování téhle šílenosti jsem byl rád, že jsem ji tam nepropašoval. Myslím, že by ji popruhy nedokázaly dostatečně držet, aby z atrakce nevylítla. Bezpečnost především 😊 K baště jsme si dali ve stánku pizzu (4€ kus) a kebab (5,50€ kus). Ceny vcelku přijatelné 😊.
Po obědě byla jediná atrakce, která mě nijak zvlášť nezaujala. Bylo to 5D kino. Film natočený s Dwaynem Johnsonem byl zajímavý, ale oproti jiným atrakcím dost nuda.
Nakonec se nám povedlo najít i jednu adrenalinovou atrakci s výškovým limitem jenom 120 cm, na kterou jsme s Anulí mohli vyrazit. Velkej brácha se nechtěl nechat zahambit a šel s námi. Atrakce vystoupala vysoko do výšky, udělala s námi několik vývrtek, pádů a bouchnutí a bylo za 45 vteřin po všem 😊 Dva byli nadšení, jeden byl rád, že to nepokračovalo 😊.
Přestože jsme byli v parku v mimosezoně, a ještě ve všední den, bylo tady spoustu lidí (převážně Němci a Italové). U každé atrakce, kde byla fronta, byl napsán časový údaj o délce čekání. U některých to bylo i 50 minut. Nedovedu si představit fronty o víkendu a v sezoně. Asi dvě hodiny před zavíračkou jsme odešli do Vodního světa SeaLife, který byl součástí vstupenky.
Sea Life
Při přechodu do aquaria se strhla průtrž mračen (my měli od rána zakoupena ponča, takže na pohodu). Do areálu jsme přišli značně promáčeni. V celém objektu jsme byli téměř sami. Jednotlivé sekce jsou tematicky rozdělené (oblast řeky Pád, jezero Garda, Amazonie, Středozemní moře…) a všude je spoustu vzdělávacích textů. Dokonce jsme se trefili do období krmení rejnoků.
Nejvíc se nám líbil podmořský tunel, kde ryby a paryby plavaly všude kolem nás. Celkově je koncept akvária moc hezky pojat i zpracován. Návštěvu není potřeba plánovat na celý den, protože 2 hodiny bohatě stačí, i když si člověk čte některé vzdělávací texty. Ne nadarmo je kombo lístek situován na dva dny, aby člověk mohl celý jeden den být v Gardalandu a druhý den dopoledne zašel jenom do akvária.
Cestou zpět jsme se ještě zastavili u zámku Padenghe Castle, který jsme viděli ve výšce na kopci. Ukázalo se, že zámek je obydlený a zdarma otevření k prozkoumání. Moc hezký. Navíc je odtud nádherný výhled z výšky na jezero 😊.
Odjezd
Do Gardalandu s námi nejel Bublinka (Lukyn), takže si ho celý den užívala babička s dědou. Po našem příjezdu vypadali všichni tři zdravě a spokojeně.
Večer jsme auty vyrazili do nedaleké restaurace Rio Verde, kterou jsem měl dopředu najitou jako skvělou restauraci s přijatelnými cenami. Opravdu byla výborná i dostupná. Domácí těstoviny, ryby i super velká pizza nadchli každého.
Z kempu jsme odjížděli kolem 9 hodiny ráno směr Mnichov a Praha. Bohužel jsme v Rakousku mimo dálnici přišli o druhé auto, které nebylo schopné nás najít, takže jsme se každý jinou cestou dostali za Mnichov a tam se ve stejný čas sjeli. Z tohoto zážitku plynou dvě důležitá ponaučení. Nikdy, opravdu nikdy nedávat jídlo do druhého auta a naučit aspoň jednoho v autě používat „sdílení polohy“ přes Whats App 😊
Náklady na cestu
Celkové náklady na cestu docela dost prodražila jedna noc ve Veroně, kde byla cena téměř totožná jako 3 noci na Gardě, ale zážitek máme nádherný a dále vstup do Gardalendu, který jsme měli jako dárek k Vánocům. Jinak se dá říct, že jsme se nijak neomezovali a dopřáli si, na co jsme měli chuť. Samozřejmě jsme si i někdy sami uvařili a grilovali 😊. Celkově nás dovča na 5 nocí pro 7 vyšla na cca 27 000,- (ubytování, nafta, dálniční poplatky a tunely, jídlo, Gardaland, suvenýry…).
Závěr
Jednalo se o první větší dovolenou s babičkou a dědou. Navíc nikdo nevěděl, jak zvládne Bublinka dlouhou cestu v autě na jednom roce. Neznámých bylo dost, ale můžu s klidným svědomím konstatovat, že si všichni dovolenou užili (nebo si nikdo nestěžoval mně). Je super mít větší děti, které se rády starají o menšího a jako nadstavbu prarodiče, kteří se rádi starají o všechny. Lago di Garda byla dobrou volbou a určitě v příštích letech vymyslíme něco podobného. Doba dojezdu autem kolem 10 hodin je krajní meze, za kterou bych asi nešel v případě takhle krátkého pobytu. Jsem rád, že jsme objevili další část jezera a myslím, že až se dostaví cyklostezka vedoucí kolem celého jezera, bude nutné ji zdolat 😊.
