Divy v Dubaji – Cestování polopatě

Nemá smysl se rozepisovat na moc dlouho, proč právě Dubaj. Prostě: dcery to byl sen, a moje to bylo nevědomí

Manžel sehnal „levné letenky“ – hlavně z Prahy, smysluplné ubytování blízko metra. Na mě pak zbylo jen: našetřit na to a všechno zařídit. Kluci nám pak ještě nadělili vstupenky na Burj Khalifu a vlastně už nebylo cesty zpět.

Čím víc se blížil den odletu, tím víc jsem byla pěkně napnutá, jak tenhle výlet vůbec dopadne. No co, přinejhorším se budeme culit na šejky a „dělat jakoby nic“ Většinou nám to funguje všude. Jedeme v osvědčeném tandemu já s dcerou a kolegyně s dcerou.

V létě se potkáváme, a ujasňujeme si co od dovči čekáme. Nikdo nic neví, ale všechny chceme, aby to bylo krásné. Já, milující přírodu, hory a svěží vzduch, plánuji megaměsto ve vedru. To jsem si ušila bič.

S vervou svoji vlastní jsem se pustila do čtení FB skupin, recenzí, cestopisů. Začala jsem řešit mapy, plány, otevírací doby, fotky na instáči…..a pak přijde manžel, a řekne: víš, že tenhle kousíček je asi 40km? To asi pěšky nedáte za 1 den. A já na to: „samozřejmě že vím, drahý“ a sama sebe se snažím přesvědčit, že vlastně vím, co dělám . Teď už se směju, ale věřte mi, že dokud jsme nedosedli zpět na Ruzyň, měla jsem malou dušičku, a jen si přála, aby všechno klaplo přesně tak, jak jsem si naplánovala.

A ono to fakt klaplo nad očekávání, a Dubaj řadím mezi jedno z nejhezčích, nejčistších a nejbezpečnějších měst na světě.

Přiletěly jsme nad ránem a zase jsme odlétaly dopoledne, takže čistého času jsme měly 5 dní a 7 nocí. Během nich jsme zvládly to nejvíc, co Dubaj může Evropanům ukázat.

1. den ve znamení kulturního šoku

Zeleným metrem jsme dojely do Deiry a podél Creeeku jsme ladily atmosféru až na proslulé Souky. Chtělo to chvilku zvyku a vybalancování vlastního chování, ale vlastně to bylo to nejlepší, abychom se pak po zbytek dubajského dobrodružství cítily pohodlně. Projížďka abrou po Creeku za 1AED, druhý břeh Creeku a souky, staré město Al Fahidi, pro většinu z nás první návštěva mešity a zrovna Grand Bur Dubai Masjid, kde jsme dokonce dostaly v češtině informační leták o Islámu. Přijít zpět na hotel, chvilku si odpočinout, nahodit večerní štylo a honem do víru večerní Dubaje.

Pěšky jsme došly přes Dubai Frame až k Museum of the Future. Velikost mrakodrapů různých tvarů a seskupení prostě člověka hodí do jiné dimenze, a jistě mu způsobí zablokování krční páteře. Zpáteční cesta metrem byla pak vysvobozením pro nohy i záda

2. den směr Dubai Marina a vyhlídka The View.

Metrem frčíme poprvé kolem Burj Khalify a vystupujeme u Mariny ve stanici DMCC. Víme směr a vodu asi najdeme. Scházíme dolů na promenádu a trochu nevěřícně se rozhlížíme, kdeže jsou ty slibované davy lidí? Jsme tu samotné. Kavárny otevřené, restaurace připravené, občas nějaká jachta, jinak klid a mír. Procházíme se po Marina Walk, relaxujeme, svačíme a prostě jen jsme. Jsme v čistotě s panoramaty všude kolem nás. Koukáme na nablýskané budovy, zábradlí, nikde žádný bordel.

Tramvají a monorailem dojeme až ke vstupu na The View. Všechno nádherně značené, nejde zabloudit. Všude jsou moc milí, ochotní a usměvaví. Člověk si tam uvědomí, jak strašně jsme v těch Čechách zaprdění. The View, slova nestačí. Poprvé vysoko, slunce svítí, vidíš dominanty města, Perský záliv na dlani, lidí málo. Jen dýchám a hlavou se mi honí….jak za 20 let postaví ostrov ve tvaru Palmy, který se jim nehne, na něm stojí mrakodrapy, kompletní zasíťování a my v Čechách nejsme schopni dostavit 10km dálnice. Kroutím hlavou a nechápu.

Z View se vracíme na Marinu, padá soumrak a my hledáme, kam padneme na jídlo my. Našly jsme místní restauraci kousek od Mariny ve čtvrti Palm Jumerai, nechaly se obsluhovat a jen se kochaly tou atmosférou. Cestou kolem Mariny za tmy a zase za minima lidí se vracíme na hotel, z metra vidíme nasvětlené mrakodrapy a zase nechápeme, jak je možné že existuje ráj, kde je vše čisté, voňavé, funkční, rychlé.

3. den poušť a buginy

Díky dávnému přátelství s Marianou Šelemberkovou máme zajištěný program na odpoledne. Moji vysněnou poušť. Druhý pár využije volné dopoledne na nákupy a trajdání po městě, já s dcerou volíme „relax dopoledne“ u roof top bazénu. Obavy z přelidněného bazénu na střeše s výhledem na věžáky se rozplynuly a nás čekaly 4 bájo hodiny u bazénu s výhledem, na lehátkách a ve společnosti dalších 3 lidí . I ty 4 hodiny nám stačily, abychom se přiopálily. Pak honem připravit se na pouštní dobrodrůžo a čekat na Mari.

Třičtvrtěhodinová cesta do pouště utekla jako voda, jelikož jsme měly spoustu dotěrných otázek na život s emiráčany, a tak jsme brebentily a brebentily, a najednou všude poušť. Díky Marianě jsme měly naprostý komfort a zkušenosti pomohly jak se záběry při focení, tak při motání se na dunách, návštěvě soukromé velbloudí farmy a mazlení se s velbloudy. Nikdy bych nevěřila, že velbloud tak hezky voní a je čistý, hodný. Poušť překvapila a pohltila. Je to jako by tě zabalily do jemného saténu, žádná špína a plivající velbloudi, všude odpadky a odrzlý domorodci, co tě otravujou. Tady je to „čisté, respektující, svobodné, okouzlující, nekonečné“. Po poušti jsme ještě stihly místňácké grilčo a pak cesta na hotel, byť se nám nikomu nechtělo. Další veliké překvapení bylo u konce a my jsme zůstaly beze slov.

4. den Burj Khalifa

Je to tady, vrchol našich Divů v Dubaji, vrchol lidských staveb, vrchol Dubaje…..Burj Khalifa a okolí. Ladíme outfity a brzo po snídani frčíme metrem směr Burj Khalifa. Nechci jít rovnou do Dubai Mall, ale můj plán je jít druhou stranou přes park kolem Fontány, přes palác do Mall. Tam se podívat do Aquária, najít vodopád a snad bez fronty vyjet do 124.patra.

Ranní procházka kolem fontány byla krásná, zase bez lidí. Jen pár fotografů využívalo ranního světla a prázdných prostor k focení, stejně jako my. Díky různým FB skupinám jsem věděla o místech a úhlech focení té překrásné stavby. Dostaly jsme se zase někam, kam se asi úplně nesmí, ale s úsměvěm a kukadlama přimhouřenýma a se slovy Pardon Me, May I have a look here? se dá úplně všechno

No a pak to přišlo, peklo na zemi zvané Dubai Mall…já s dcerou jsme ho proletěly, druhý tandem se v něm rochnil. Společně jsme si šly sednou na posilněnou na bar dát si nealko koktejl a trochu sladkého na nervy. A pak najít ten vlez…ten směr na nejvyšší budovu světa – ještě pořád. Najednou jsme šly s více lidmi, s davy, a najednou jsme stály ve frontě, a stály a stály…pak výtah a zase s davem člověk z té výšky vlastně ani nic pořádně nevidí. Jen ten pocit ve výtahu, jak frčíš nahoru a dolů. Ten pocit. Vrchol dobyt, ale…víc z toho není. Mnohem hezčí pro nás všechny byl TEN POHLED NA NI. Jít kolem Burj Khalify a prohlížet si ji v různém čase z různých úhlů. Vidět ji, jak ji omývá Fontána za zvuku různých hudebních žánrů. Sedět v parku a po půlhodině sledovat jiný tanec fontány a zůstat bez dechu z pohledu na Khalifu. Ano…to je k nezaplacení a pokaždé neopakovatelné…a zadarmo Mačkání s lidmi a dobytí vrcholu a nic nevidění je za peníze. I tady existuje ten paradox.

Cestu k metru volíme zase kolem fontány, paláce, parkem a někudy se do toho metra dostaneme Druhý tandem přišel z nákupního centra kolem půlnoci, to my už dávno spokojeně odfukovaly.

5. den jachtička

Poslední den v Dubaji, a tak nějak plán co šel kolem Mariana nám nabídla plavbu na jachtě od Burj Al-Arab k Dubai Marina a zpět s koupáním. Tak proč nevyužít momentu se vykoupat v Perském zálivu. Zvolily jsme cestu metrem, z metra pak taxíkem do přístavu, jelikož se nám nechtělo jít 6 km pěšky. Tím máme všechny dostupné dopravní prostředky vyzkoušené V přístavu jsme brzo, a tak se kocháme výhledem na všechny lodě, loďky a jachty a říkáme si, která tak bárka to bude TA NAŠE. Už vidíme Marianu a Patrícii jak se řítí na molo, a upalujeme za nimi po molu…dál a dál…a najednou holky naskakujou na třípatrovou bílou krásku, na délku tak 40/50m. Kapitán, servis, my 4 s Marianou a Patricie se 3 kamarády. WAAAAU TAK TOHLE JSEM NEČEKALA.

Loď vyplula, my se kochaly Dubají z vlnkaté hladiny Perského zálivu, fotily se, užívaly si slunečné koupele, někdo se snažil odhánět od sebe mořskou nemoc, ale všechny jsme to se ctí a neposkrvněné zvládly Skáčeme šipky z bílé jachty do vyhřáté vody a říkáme si, který blázen letí do Dubaje do hotelu, a maximálně chce ležet na pláži nebo u bazénu.

Zase zpátky taxíkem k metru, metrem se zastávkou na prosklenou plošinu Dubai Frame, a taxíkem domů. Nabaštíme se, a každý pár si jdeme tam, kde je to pro něj to pravé. Pro někoho je táhlo Dubai Mall, pro nás to bylo završení cesty tam, kde to všechno začalo. Starou částí Bur Dubai do Deiry, plavba abrou, souky a kochání se břehem Creeku. Vidět všechno za tmy, kdy ožívají i místní, světla dodávají atmosféru a smlouvání je přirozenou SMALL TALKS mezi cizinci

Začíná padat noc, utrácíme poslední dirhamy, a spokojené se vracíme na hotel, zabalíme a jdeme spát s pocitem, že jsme z Dubaje viděly to nejvíc co jsme za 5 dní mohly stihnout. Ráno v 6hodin na nás už čeká taxík, který nás veze na letiště. Všechno krásně na čas, bez front, hledání. Cesta zpátky zase s přestupem v Istanbulu a letiště Václava Havla. Je mi to strašně líto, ale ten šok ze smradu, špíny, neochotných lidí byl cítit už ve vzduchu nad letištěm. WC jsou ostudou, kterou každý cizinec po příletu hned zažije. Pak vyleze z letiště a všude přeplněné koše, v městech psí bobky, odpadky, doprčic…JAK JE MOŽNÉ, ŽE NĚKDE TO PROSTĚ JDE?

A zažíváme zase šok. Bohužel ten šok je z naší domoviny a vůbec není hezký. Téměř co hodinu si říkáme, že chceme zpátky do Dubaje, mezi lidi, co se smějou, sednout si klidně uprostřed chodníku na zem, jít na WC v metru a neštítit se na něco sáhnout, cítit vůně parfémů, a ne upocené páprdy, cítit mix koření, a ne přesmažený tuk. A pak si člověk uvědomí, že si chci kus té Dubaje nosit v sobě. Čistá, tolerantní, voňavá, ohromující, svědomitá, důsledná, respektující…a ono to půjde, stejně jako to jde tam, stačí jen chtít.

Poznatky

Na letišti po příletu je třeba rozlišit do jaké fronty na pasovou kontrolu jdete…SHORT GATE je pouze pro ty, kteří už v Dubaji byli. Ostatní stojí mnohem delší frontu
Taxík z letiště a na letiště jsme měli přes Rimo Tour – absolutně bez výhrad, čekali na nás, pomohli, ochotní, čistí, voňaví. Objednávali jsme přes Booking.com u rezervace ubytování.
Za 5 dní se dá nachodit po městě 80 km
Vyzkoušíte: letadlo, taxi, abru, metro, tramvaj, jachtu, čtyřkolky, monorail i SUV
Schwarmy a falafel nemáte nikdy stejný
Jezdit taxíkem přes město je blbost, ochudíte se o pohled z automatizovaného metra. Metro nestojí v zácpě, jezdí načas a je čisté, voňavé a klimatizované s vagóny zvlášť pro ženy s dětmi. Nesmí se tam pít ani jíst!
Metro v pásmu odečte 1 jízda 3 AED. Přes 2 pásma je to 5 AED. Minimální zůstatek na kartě musí být 7 AED. Dobíjet se dá blbuvzdorně v automatech v metru, platit kartou. Minimální dobití SilverCard je 5 AED. Všude jsou zaměstnanci metra, kteří pomohou s čímkoliv!
Nicméně, pokud chcete někam mimo páteř Dubaje, je třeba jet taxíkem, a taxi je vždy u jakéhokoliv MALLu. Dokonce už v metru na ně jsou ukazatele.
Ztratit se v Dubaji chce fakt nadání, za mě je to tedy téměř nemožné.
Jakmile si dosednete do restaurace, přistane před vámi 1,5l voda, předkrm a po jídle opět dezert v podobě ovoce nebo sladkého. Nic z toho neplatíte. Platíte opravdu jen to, co si objednáte. To by si všichni majitelé restaurací v Čechách měli přečíst!!! Jo a WC v restauracích je taky zdarma, a nejen pro hosty.
A všechny WC jsou čisté: na letištích, v mallech, v obchodech, v metru, v mešitách…A ANO JSOU ZADARMO A ČISTÉ! A k dispozici jsou tam parfémy, krémy, hygienické potřeby a taky všechno zdarma.
A všude jsou chlazená pítka, abyste si mohli načepovat chladnou pitnou vodu a zadarmo!
A víte co? Lavičky jsou čisté, bez přilepených žvýkaček a blivajzů.
A metro je taky čisté.
A nikde nejsou nedopalky cigaret!
A nikde nejsou žebráci, feťáci a vožralové!
A auta jsou tam neblýskaná.
A nemají tam úřady práce, prostě buď studuješ nebo makáš, a když tvrdíš, že nemůžeš najíst práci, vyfasuješ kýbl, hadr, a jdeš mýt a leštit zábradlí a popelnice otírat!
A kabelku můžeš nechat uprostřed parku a klidně si odejít a světe div se…kabelka i s peněženkou tam pořád je
A můžeš si lehnout na trávu, když chceš a děti můžou jezdit zadarmo na šlapacích i elektrických autech tak, aby si rodiče v klidu vypili kávu.
A lidi umí zdravit, smát se, poprosit, poděkovat a co víc…oni ti prostě jen přejou krásný den
Je to neuvěřitelné. Poprvé v cizí kultuře, a přesto jak ryba ve vodě. S hrdostí říkám, že kdyby mi moje 14letá dcera řekla, že jede do světa, přesně do Dubaje ji pošlu a nebudu mít o ni strach.

A kolik jsme zaplatily?

Útrata v Dubaji 2800,-Kč ve dvou (metro2*55 EAD, jídlo, 2*15AED monorail, taxíky, abra)
Letenky 2*8500,-Kč (přestup v Istanbulu)
Ubytko 2*4150,-Kč za apartmán na 7 nocí s nonstop recepcí, snídaní, bazény a servisem
Pojištění 2*387,-Kč
Taxi z letiště a na letiště přes booking.com Rimo Tour 2*205,-Kč
Výlety 2*8000,-Kč (The Frame, Burj Khalifa, The View, poušť, jachta, Aquárium a ZOO v DubaiMall)

Celkem za 22642,-Kč/osobu ZA NABUŠENÝCH 5 DNÍ ZÁŽITKŮ včetně návštěvy 3 vyhlídek na 3 mrakodrapech, pouštního dobrodružství, 4 kolek, teréňáku, grilování, jachty, místňáckých schwarmáren, nákupů a smlouvání v bazarech, soukromých bazénech a milionu vzpomínek

Hodnocení Aňulky

Dubaj pro mě byla jedno velké překvapení. Vůbec jsem nevěděla, co mě čeká. Jací budou lidé? Nebude tam problém s oblékáním, s náboženstvím?

Na jedné straně Dubaje jsou z části vlezlí, ale milí lidé. Na druhém konci máte milionáře vlastnící jedny z nejvyšších mrakodrapů světa. Je to úžasný svět.

Ve městě jsem se cítila bezpečně s výjimkou přecpaného metra s obyvateli střední a jižní Asie, což pro mě bylo nové. Občas to vypadalo s vystupováním a nastupování dost na hraně, ale aspoň z toho máme zážitek. Bezpochyby nikdy nezapomenu na sandboarding v poušti a krásu a čistotu pouště. Stejně tak čistotu Dubaje. Protože když svačíte a najednou k vám přijde pán a začne leštit popelnici……to se v Čechách jen tak nestane.

Za mě jsou NEJ Dubaje jasná: Palm view, fontána před Burj Khalifou a plavit se abrou. Burj Khalifa je nejhezčí z venku. Ideálně z Burj parku. A pak poušť se vším, co nabízí.

Zkrátka: Mami díky za všechno nové, vtipné a nezapomenutelné