Pokaždé má náš článek jasný koncept: proč sem, jak jsme plánovali, obsah, dojmy a kolik nás to stálo. Tak tahle to přesně nebude 😊
Prostě vyšly dny bez dětí, s dobrým počasím a autem po servisu vše s jasnou představou, hlavně ať to není daleko 😊
Já: „Kolem Fussenu je spousta krásných panoramat.“
Mára: „Jak dlouho se tam jede?“
Já: „5,5 hodiny“
Mára: „jop, a kus vedle je GaPa…to zní jako plán“
Jasně, u mě proběhlo něco ve smyslu: světýlka, kanystr s vodou, ať nám ladí povlečení a spacáky. U Máry proběhla instalace Camp4Night na 1.noc a 1.místo na spaní a hlavně DOBŘE HODNOCENÉ RESTAURACE V OKOLÍ. Oba dva jsme měli asi spoustu otazníků, a možná i skrytých „ALE“, jenže: KDO CHCE, HLEDÁ ZPŮSOB. A my chtěli oba dva.
A naše 5denní punková dovča proběhla naprosto luxusně, bez sebemenších zádrhelů, tak nějak plynula hladce jako ten nejlepší balzám pro 2 za 6000,-Kč.
- Peugeot Teepee se stal naší ložnicí s naftou za 62 éček
- Břehy jezer naší jídelnou
- Alpské řeky naší koupelnou
- Studánky a pítka naší zásobárnou
- Obchody a restaurace/kavárny se staly naší spižírnou za 154 éček
- Občasné parkování, vstupy a průjezdy 17 éček
Jaké to bylo?
1.den
Probouzíme se jako začátečníci tady.
A jelikož nejsme ještě ošhlehaní a pořád jsme dost rozmazlení, pospícháme na snídani a toaletu do pekařství Bäckerei M. Schuster. Máme to kousek od Fussenu, a tak sedáme do auta a přibližujeme se dnešnímu plánu.
22km prochajda s 700m nastoupanými metry kolem Neuschwansteinu přes Hohenschwangau k Lechfall, kde se čvachtáme v ledové vodě. Oběd ve Fussenu a přes Kalvárii zpět na parkoviště pod Tegelbergem. Mapa trasy zde.
Balíme se a jedeme směr Reutte, kde si kupujeme večeři a budeme snažit najít hezké místo na nocleh směrem na Plansee. Podařilo se u Frauenbrünnele, malé kapličky s pramenem pitné vody, a přes silnici Kleiner Plansee s křišťálovou ledovou vodou. Večeře a koupačka v Plansee se zapadajícím sluncem za vrcholy Alp.
2.den
Romantické probuzení, ranní koupačka ve vodě, nahodit šaty a honem do zámeckého parku Linderhof. Vstup do parku zdarma. Zase jsme měli štěstí a vodotrysk se nám ukázal v plné kráse, obejití zahrady a parku trvá tak 2 hodiny. Cestou zpátky na Plansee se rozhlížíme po naší další další ložnici někde v blízkosti hranic Německa a Rakouska. Na oběd stavíme v restauraci s vlastním stádem krav na pravý Schnitzel.
Pak už jen nafouknout paddleboard a cachtat se a bojovat s protivětrem. Dostatečně vykoupaní a umytí frčíme nakoupit na večeři a hlavně bohatou snídani s ledovým kapučínem, jelikož v plánu je zdolat vrchol Kreuzspitze 2185m.n.m. (Pozn.: mapy.cz říkají, že má jen 2184, ale na vrcholu je cedule 2185 a já si ten metr fakt zasloužím:-D ). Na Kreuspitze se vychází z parkoviště, kde je cedule s ukazatelem 3,5 hodiny. Což nám zabrala cesta nahoru a další 3,5 hodiny dolů. Obzvlášť poslední úsek nahoru je dost dobrodružný. Bez jištění se leze po skalách ve stylu „Adam Ondra“ nad propastí. Ale zvládly to dvě důchodkyně před náma a byla by ostuda, kdybychom to my vzdali.
3.den
Vyspinkaní dorůžova a nasnídaní tady pospícháme na parkoviště,k výchozímu bodu na Kreuzspitze.
Krásně značenou cestu 5,5km dlouhou až k vrcholovému kříži s převýšením je 1095m lezeme 3,10 hodin. Cesta dolů byla stejně náročná, jelikož jsou tam 3 úseky lezení a 1 velké šotolinové pole, kde musíte brzdit vším čím máte. Nebudu lhát, byly 2 momenty kdy jsem to chtěla zabalit protože se mi to zdálo nebezpečné, ale v tu chvíli jsme potkali důchodce, kteří buď šli nahoru, nebo důchodce, co jako šňabající kamzík scházel dolů. Rozhodně jsme tam nebyli nejstarší, a rozhodně nikdo neměl lezeckou výbavu 😊 a to všechno po boku mého manžela mě dodalo odvahy.
Úplně zdrchaní jsme zapadli do první rozumné restaurace po cestě k Walchensee, a to Hexenstüber’l v Oberau. 3 knedlíky (špekový, sýrový a špenátový) posypaný gorgonzorou dodal energii vypravit se na další místo v hledáčku.
Walchensee je krásné jezero, s podobou menší německé Gardy. Jižní část je zpoplatněná, za 6éček si projede krásné strmné břehy. Je tu méně lidí, ale stejně placená parkoviště 😊. Voda v jezeře je o krapek teplejší, ale možná už jsme byli jen zvyklí. Tyrkysová voda vábí stejně tak dobře, jako vy vábíte bodavý hmyz.
Máme před sebou poslední noc a hlavně vážně znavené tělo, které si zaslouží ještě hamburger na noc. Proto míříme do restaurace We2brothers na parádní 2 burgery do Rakouska 😊. Pak už jen najít flek na spaní blízko soutěsky, která bude naším rozloučením s prodlouženým víkendem.
4.den
Noc jsme prospali asi 800m od vstupu do soutěsky Leutascher Geisterklamm. Je to 2km procházka k vysokému vodopádu z kopce do kopce, do kopce a z kopce. Procházka hezká a zdarma, vodopád zavřený a za peníze. Bistro u vchodu taky nemělo otevřeno, nikde žádná provozní doba. Tak mám z toho takové smíšené pocity. Nicméně řádně propocená jsem se před cestou chtěla jako správná dáma vykoupat, takže proběhl aspoň 2 vteřinový ponor do ledové řeky Leutascher Ache 😊
V Mittenwaldu jsme si v místním pekařství dali snídani, nakoupili pro naše 3 poklady odpustky, nasedli do auta a musím říct popravdě, že se mi stýská.
Tenhle typ poznávání je pro mě balzámem na duši, být jen s chlapem sami pro sebe, vystoupit z komfortu a zjistit, že svět nám leží na dlani 😊 Víc netřeba.
Postřehy:
- Pekařství jsou ideální místo na snídani: čerstvé pečivo, koláče + výborná káva + čisté WC
- U kostelů a kapliček většinou nikdo neprudí s přespáním na 1 noc
- Místo si chce chytnou kolem 19 hodiny a pak spíte sami 😊
- Máte-li v plánu jít na turistický výlet, chce to parkovat nejpozději v 7 hodin ráno, pak už je parkoviště plné
- Absolutně nejlepším kamarádem VANu jsou sítě proti komárům a vyrovnávací klínky nebo prkýnka 😊
- Hlavně si nenechat žabky před autem, jednak je známka kempení a jednak můžete v noci rozmáznout slimáka chodidlem v papuči
- Aspoň 2 power banky
- Mít po boku toho správného parťáka 😊
Přátelé, mapu do ruky a VAN*LIFE*ONE*LOVE
Jak to vidí Mára
Spaní v autě nebo kempení nikdy nebylo na mém bucket listu, ale jelikož jsem duše otevřená a Aničce udělám co jí na očích vidím (nebo mi to několikrát zopakuje) nic jsem proti cestě se spaním v autě v Alpách nenamítal.
Po návratu musím říct, že přes menší diskonfort je to ideální trávení prodlouženého víkendu. Celá dovolená je taková „pomalá“ a „líná“. Nikam se nemusíme hnát, vše potřebné máme pořád u sebe a chodíme si kam se nám zamane a kdy se nám zamane. Velkoku roli určitě hraje počasí, které vyšlo perfektně a fakt, že naše koupelna byly alpská jezera, z kterých člověk nepáchne rybinou a není od sinic jako po koupání v rybníku u nás.
