Ha Giand

Po návštěvě Japonska v roce 2016 jsem se rozhodl vyrazit každý rok alespoň jednou do Asie. Tento rok padla volba na oblast severního Vietnamu.

Základní informace

  • Oficiální název: Vietnamská socialistická republika
  • Hlavní město: Hanoi
  • Rozloha: 331 212 Km2 (cca 4x více než ČR)
  • Časové pásmo: 7 hodin
  • Počet obyvatel:: 95 261 000 (Asi 9,5x více než ČR)
  • Měna: Vietnamský dong VND
  • Vízová povinnost: E-visa
  • Cena letenek:10 000,- – 18 000,- Kč
  • Doba letu:17 hodin z (při mezipřistání v Ho Chi Minh City)
  • Celkové náklady na cestu bez očkování:24 000,- Kč (letenky, vízum, ubytování, doprava, motorky, strava, suvenýry)

Plánování a cesta

Plánování cesty po severním Vietnamu jsem se zabýval přibližně od října 2016, kdy byly zlevněny letenky na 12 300,- Kč s Turkish Arilines s přestupem v Istanbulu. Už během rezervace sem si vybral delší stop over na cestě zpět, abychom měli chvíli čas na prohlídku Istanbulu. Na cestu jsme vyrazili v pětičlenné skupině v první půlce dubna. S plánováním navštívených destinací mi hodně pomohla stránka severni-vietnam.cztripadvisor.com a vietnamista.cz.

V původním plánu jsem měl asi 8 destinací, které bych chtěl vidět, ale po bližším prozkoumání přesunů mezi jednotlivými destinacemi jsem se rozhodl snížit počet na 5 destinací: Hanoi, Ninh Binh, Ha Giang, Sa Pa a Ha Long Bay.

Kromě plánování samotné cesty bylo potřeba zařídit a rezervovat několik věcí.

  1. vyřídit víza a mít platný pas
  2. zařídit nepovinné očkování proti žloutence, břišnímu tyfu a zařídit antimalarika (nebyly potřeba, komára jsem ani neviděl)
  3. vyměnit dolary
  4. rezervovat ubytování po příletu a v některých destinacích – od hotelů nám byla rovnou nabídnuta i cesta do Ha Long Bay za 120 dolarů, kterou jsem původně rezervoval, ale pak zrušil, protože na místě jsme ji sehnali za 80 dolarů.
  5. vyhledání půjčovny motorek v Ha Giang
  6. získat představu o možnosti dálkové přepravy mezi jednotlivými destinacemi (bus, vlak)
  7. sepsání nutných věcí na cestu a stažení potřebných offline map (aplikace Google Maps a Maps.me)
  8. označení zajímavých míst na mapě

1.den – Odlet z Prahy do Istanbulu, přestup a let do Hanoje

Let s Turkish Airlines znovu nezklamal. Na obou letech jsme měli palubní zábavu zabudovanou v sedačce před námi, jídelní menu na delším letu, neomezená konzumace alko a nealko nápojů a vybavení do letadla (polštářek, deka, pantofle, ponožky, zubní kartáček, pasta, špunty do uší, jelení lůj, maska na oči a sluchátka). Lety proběhly v klidu, ale překvapilo nás mezipřistání v jižním Vietnamu, kde polovina cestujících vystoupila, nastoupila úklidová četa, nastoupili další cestující a pokračovalo se v letu.

2. den- Přílet do Hanoje

Kolem 9 hodiny večer jsme přistáli v Hanoji, kde jsme díky elektronickým vízům nemuseli čekat žádné fronty (oproti ostatním cestujícím), koupili si jednu simku s daty a domluveným odvozem odjeli na ubytování do centra Hanoje.

Tip: Ubytování po příletu mam vždy objednané dopředu z několika důvodů. Když mi nedorazí zavazadla, vím adresu, kam mi je mají poslat. Při vyplňování žádosti o víza bylo potřeba adresu ubytování uvést a při nočních letech se nemusím nervovat s hledáním ubytování po příletu v destinaci, kterou neznám.

Hanoi - Hoàn Kiếm Lake

V hotelu bohužel popletli naší rezervaci a měli pro nás jenom jeden pokoj, takže jsme se s nimi domluvili a dva nás na motorkách odvezli do nedalekého hotelu. V prvním i druhém hotelu nám dali malé občerstvení a několik katalogů s výlety po okolí (Ha Long Bay, Nimh Binh, NP Be Be…). Byli docela neodbytní při jejich nabízení. Nakonec jsme usmlouvali výlet před odletem do Ha Long Bay a rezervovali si další noci před odletem za lepší ceny.

V noci bylo příjemných 28 stupňů ideální k procházce po nočním centru. Ihned jsme si mohli vyzkoušet přecházení přes silnici, které je ve zdejším chaosu velice specifické. Motorky jezdí ze všech stran a proplétají se mezi sebou i v jednosměrkách a protisměru na kruháči. Základem při přecházení ulice je NEZASTAVOVAT a pomalu jít dál ať se děje cokoliv. Všichni jsou na to zvyklí a vyhnou se. Chvíli trvá, než si na to člověk zvykne, ale pak je to zábava.

Hanoi Streetfood

Noční procházku kolem Hoàn Kiếm Lake jsme zakončili prvním z mnoha mangových smoothie (cca 30,-Kč).

Po prvním ochutnání nám bylo jasné, že si smoothie budeme dávat každý den minimálně jednou 😊Nad pravidlem „nepít nic s ledem“ jsme vůbec nepřemýšleli a dá se říct, že nás to vážněji nepoznamenalo.

Hoàn Kiếm Lake
St Josephs Cathedral

3. den -Poznávání „staré“ Hanoje

Na prohlídku Hanoje jsem měl domluvené studentky z neziskové organizace, které nás provedly po námi vybraných bodech a přitom v angličtině povídaly o kultuře, historii a zvycích. Slečny nám, kromě památek, ukázaly úžasnou malou restauraci zaměřenou na Bún Bo Nam Bo. Místa, která jsem chtěl navštívit, jsem měl uložena v offline mapě aplikace Google maps a pro jistotu ještě v aplikaci Maps.me, která také pracuje s offline mapami.

Navštívili jsme následující místa: Nákupní centrum Chợ Đồng Xuân, Bach Ma Temple, Hanoi Night Market, Cầu Thê Húc, Ngoc Son Temple, Hoàn Kiếm Lake, Ngoc Son TempleChùa Lý Triều Quốc Sư, Hanoi Opera House, Chợ Hôm – Đức Viên, Thien Quang Lake, Quan Su Temple, St Joseph Cathedral, Lenin Monument, Temple of Literature, Ho Chi Minh Museum, One Pilar Pagoda a Hoàng Thành Thăng Long.

Za den jsme nachodili asi 22 km. V celku jednoduše se dá celý střed města projít a nasávat místní atmosféru. Během procházky nám průvodkyně pomohly koupit lístky na vlak do Ninh Binh na druhý den brzy ráno.

Snídaně Hanoi Pho Bo

4.Den- Hanoj – Ninh Binh

Brzy ráno (cca v 5) jsme pěšky vyrazili na nedaleké hlavní vlakové nádraží. Během cesty jsme pozorovali několik desítek čistících vozů, které celou noc jezdí po Hanoji a uklízí veškerý odpad, který obyvatelé města za den odhodí na ulici. Úklid města a jeho opětovné zaneřádění během dne, je každodenním koloritem, která se nejspíš v nejbližší době nezmění.

Ninh Binh

Vlak měl 4 kategorie: měkké sedačky a klimatizaci, měkké sedačky bez klimatizace, dřevěné sedačky s klimatizací a dřevěné sedačky bez klimatizace. Vybrali jsme si nejlevnější variantu a za 40,- Kč jeli kolem dvou a půl hodin do Ninh Binh. Překvapilo nás obdržení vody v láhvi pro každého cestujícího a přítomnost obsluhy, v každém voze. Obsluha nekontrolovala lístky, ale po celou dobu uklízela.

Ninh Binh

Samotné město Ninh Binh nenabízí nic extra zajímavého.

Po snídani jsme hned vyrazili na vápencové útvary a projížďku lodí v oblasti Tam Coc. Projížďka na lodi nás nenadchla tolik jako jízda na kole z Tam Coc na Trang An přes rýžová pole a malé vesničky. Půjčení kol byl určitě výborný nápad a všem doporučuju!

Tam Coc

Projíždění po polňačkách se zeleným rýžovým polem na jedné straně a vápencovými útvary na druhé je nezapomenutelné. Za den jsme najezdili kolem 40 km a večer stihly projít trhy, které byly před penzionem. Na trzích nás zaujal především naporcovaný pes.

Tam Coc

5. Den- Nynh Bing – Ha Giang

Tam Coc

Dopoledne jsme si došli na snídani a krátkou procházku do parku s výhledem na okolí.

Odpoledne jsme za pomoci majitele penzionu odjeli směr Ha Giang. V podstatě každý Vietnamec je ochotný s čímkoliv pomoct a zařídit, protože ze všeho mají provizi. Já se zmínil o našem záměru jet do Ha Giang s přestupem v Hanoi. Majitel mi to hned rozmluvil, někam zavolal a přihlásil nás na dálkový noční autobus do Ha Giangu bez přestupu. Zaplatil jsem mu na recepci za lístky, obdržel pofidérní účtenku a doufal, že dojedeme. Recepční nás sám taxíkem odvezl za město na hlavní silnici, nic po nás nechtěl zaplatit (za taxi) a chytil nám autobus 😊 opravdu chytil a vehementně mával, jinak by nezastavil 😀 Samotná cesta byla asi na 10 hodin i když se jelo jenom 370 km. Nicméně autobusy jsou lůžkové a průměrně velká osoba se dokáže v autobusu vyspat 😊 Lístek stál 300,- Kč a po cestě jsme měli tři zastávky.

6 – 8 Den- Ha Giang – Dong Van – Du Gia – Ha Giang

Do hlavního města provincie Ha Giang jsme dorazili kolem čtvrté hodiny ráno. Počasí nebylo nejvlídnější. Byla hustá padající mlha a kolem 27 stupňů (kolem 8 už svítilo sluníčko a byla jasná obloha). Měl jsem objednané motorky v QTMotorbikes. Komunikace s touto společností byla naprosto bez problémů v angličtině a hodnocení na Google je výborné. V takhle brzkou ranní hodinu ještě neměli otevřeno, takže jsme asi dvě hodiny kempovali před garáží. Přibližně v 7 ráno vyběhl ze dveří Vietnamčík, začal s námi domlouvat motorky a doporučil cestu na tři dny. I když jsem to v emailové komunikaci několikrát zmiňoval, nepočítali s tím, že ani jeden na motorce nikdy neseděl.

Lůžkový autobus Vietnam
Ha Giang

Po připomenutí jsme dostali asi půl hodinovou instruktáž, která spočívala v tom, že nám dali motorky a řekli ať na nich jezdíme před obchodem do kola a troubili při každém odbočení. Pro místní jsme byli velkou atrakcí, jen tak se jim nepoštěstí vidět 5 evropanů na motorkách v 6 ráno kroužit kolem pár kuželů a troubit při každé příležitosti 😊

Nedá se říct, že by z nás byli hned profíci, ale dokázali jsme s menším batohem vyrazit na naplánovanou cestu (krosny jsme si nechali v garáži). Nutno říct, že jízda podle tištěné mapy nebyla nejjednodušší a kolikrát ani Google maps nedokázaly okamžitě pomoct. Zázrakem jsme ani jednou nezabloudili 😊

Samotné pohoří Ha Giang je úchvatné, zahraničními turisty zatím zcela neobjevené a v podstatě za každou zatáčkou by se člověk mohl zastavit a fotit něco nového. Neexistují zde tunely, takže se jezdí pořád nahoru a zase dolů na úzkých silničkách, kde jezdí minibusy, motorky a chodí buvoli. První den jsme dojeli do Dong Van. Po cestě do Dong Van jsme navštívili nádherný komplex krápníkových jeskyní Lung Khuy, který určitě stojí za zastávku. K jeskyním vede asi dva kilometry dlouhá cesta z malé vesničky. Je možné si tu koupit základní potraviny na další cestu a poznat zapadlou vesničku mimo hlavní silnici.

Lung Khuy jeskyně

Dong Van je větší městečko kousek od hranic s Čínou. Našli jsme tu spoustu Homestay. Vybrali jsme si jeden v centru města s výhledem na rýžová pole v okolí. Na charakteru města i zdejších cenách bylo znát, že je častou zastávkou cestujících po Ha Giang a i když jsme během dne téměř žádné turisty nepotkali, zde jich bylo hodně.

Du Gia

Druhý den na motorkách už byl pro nás o moc příjemnější, především protože všichni nepředjížděli nás, ale i my byli schopni někoho předjet. Předjíždění minibusu na úzkých křivolakých silničkách se srázem na jedné straně a horou na druhé je zážitek sám o sobě. Prvním cílem ráno byl nejsevernější cíp Vietnamu Lung Cu Flag Tower, která je přímo na hranici s Čínou. Následně jsme se vydali do středu pohoří do vesničky Du Gia. Ubytování jsme si zajistili na rýžovém poli v okrajové části vesnice u malé řeky (která není na mapě). Po společné večeři s celou rodinou a ostatními cestovateli a posilněním se rýžovicí jsme vyrazili do vesničky, kde se ten večer a následující ráno konal Trh lásky. Na tento trh se sjíždějí místní z širokého okolí a hledají si životní partnery.

Trh Lásky Ha Giang

Poslední den na motorkách jsme se pomalu vrátili do hlavního města provincie Ha Giang. Na oběd jsme se stavili v malé vesničce, kde byl jen jeden obchod, kde nám uvařili polévku z pytlíku (nebyl to největší gurmánský zážitek, ale překvapilo nás, že i když to nebyla restaurace, postarali se o nás). Kromě prasklé pneumatiky na motorce a její opravy za 70,- Kč se nic zajímavého nestalo a jen jsme si užívali jízdu v krásné přírodě.

Du Gia

Předání motorek bylo bez problémů, nikdo nic nekontroloval. V klidu jsme se ubytovali v hostelu, kde jsem se s majiteli domluvil, aby byl hostel brzy ráno otevřený, protože pojedeme místním autobusem do Sapy. Za tři dny na motorkách jsme najezdili kolem 350 km, což je podle nás hraniční vzdálenost za tak krátkou dobu. V Ha Giang by bylo možné zůstat mnohem déle a určitě bychom toho nelitovali.

Za celou dobu jsme se nesetkali s žádnými problémy na silnici ani policejní kontrolou. Benzín bylo možné koupit v každé vesnici. Měli jsme krásné letní počasí kolem 30 stupňů v závislosti na nadmořské výšce.

9.Den- Ha Giang – Sapa

Po východu z hostelu (cca v 5 ráno) nás překvapil místní autobus, který na nás čekal, následně objel další hotely a hostely, kde přistoupili další „cizinci“ a až pak jel teprve na nádraží, kde přistoupili místní „domorodci“. Evidentně se večer stačilo zmínit, že někam pojedeme a místní si zprávu předali. Cesta byla dlouhá asi 10 hodin se dvěmi přestávkami na záchod. Po cestě přistoupilo ještě velké množství cestujících, takže se sedělo i na zemi. Krom cestujících jsme převáželi ještě poštu, všelijaké zboží a zvířectvo.

Sapa Vietnam

V hraničním městečku Lao Cai nás na křižovatce, i s ostatními cizinci, vysadili, odchytili autobus jiné společnosti do Sapy a bez jakéhokoliv potvrzení, doplácení či komunikace nás odvezl autobus na požadované koncové místo.

Na Sapě je vidět, že je hodně turisticky navštěvovaná a oblíbená. Přeci jenom je to bývalé francouzské lázeňské městečko. Je zde spoustu různých druhů ubytování, restaurací i suvenýrů. My měli domluvený homestay kousek (20 km) od Sapy, kam jsme se dostali taxíkem asi za 250,- Kč. Taxík byl nejspíš nafukovací, protože se nás tam vešlo všech 5 s krosnami a malými batohy.

Sapa

I když jsme měli cenu předem domluvenou, taxikář požadoval zaplatit více, což jsme odmítly a po patnácti minutých dohadování odjel pryč.

Samotný homestay byl na svahu údolí s krásným výhledem po okolí. Provozovatelka byla velice přátelská a ve všem nápomocná. Stejně jako v ostatních homestay jsme spali ve společné místnosti s jinými cestujícími s moskytiérou nad každou postelí. Komára jsem snad za celou dobu ani neviděl, ale aspoň pro pocit ochrany a soukromí jsme ji používali. Večeřeli jsme společně s ostatními u jednoho velkého stolu v typickém vietnamském stylu.

10. – 12. Den -Sapa

Sapa nás trochu zklamala, protože místo krásně zelených rýžových polí, byly svahy hor hnědo zelené, protože už bylo po sklizni. Dny strávené tady jsme využili především na relax a tůry po okolní. Chtěli jsme se dostat i přes průsmyk do oblasti Séo Mý Tỷ. Bohužel nás v průsmyku zastavila stráž a s tím, že jsme si nekoupili lístky na vstup, (v Sapě) nás odmítli pustit dál a poslali zpět. Překvapilo mě, že nebylo možné strážné uplatit. I tak to byla hezká procházka po horách 😊 Před odjezdem ze Sapy jsme navštívili místní velkou tržnici, kde jsme si naplno mohli vyzkoušet smlouvání. Těžko říct, jak jsme byli úspěšní, ale já si koupil i deku, kterou sem vůbec kupovat nechtěl 😊

Ze Sapy jsme odjeli do centra Hanoje, kde jsme jednu noc přespali a vyrazili do Dračí zátoky.

13. – 14. Den- Hanoi – Ha Long Bay – Hanoi

Na poslední dny ve Vietnamu jsme naplánovali návštěvu Ha Long Bay s přespáním na lodi a stravou. Ráno přijel malý autobus, který nás společně s ostatními dovezl po 5ti hodinách do Dračí zátoky. Všichni jsme měli smíšené pocity. Samotný Ha Long Bay dostál našemu očekávání a projíždění mezi vápencovými ostrůvky bylo opravdu kouzelné. I když jsme místo nenavštívili v plné sezoně, bylo zde ohromné množství lodí a turistů, z čehož jsme nebyli nadšení.

Kvůli vysokému zatížení poměrně malého místa je zdejší moře znečištěné odpadky a naftou. První den jsme navštívili ostrůvek Titov s krásnou vyhlídkou po okolí (kvůli množství turistů se nedalo hnout na krok bez šlápnutí na někoho dalšího). Před spaním jsme se zabavili chytáním olihní na prut a popíjením předraženého piva a koktejlů. Druhý den jsme po snídani přistáli u ohromných krápníkových jeskyní Thien Canh Son Cave. Bylo zde trošku méně lidí a velikost jeskyní byla opravdu nečekaná. Před odjezdem do Hanoje jsme ještě poobědvali na palubě.

Ha Long Bay

Při plánování podobné cesty je důležité přečíst si, co všechno zahrnuje cena. Některé společnosti nabízely výlet bez dopravy do Ha Long Bay a zpět za stejnou cenu jako ty s dopravou.

Ha Long Bay

15. Den- Hanoi a odlet do Istanbulu

Poslední den věnován především dokoupení všech možných suvenýrů (oblečení, zelený čaj, cibetková káva…) a utrácení zbylých peněz za jídlo a masáže. Měli jsme čas i na relax kolem jezera Koam Lake. Když se nám konečně podařilo najít volnou lavičku, příjemně nás překvapilo, že si k nám chodí přisednout malé děti od 6 let a chtějí si s námi povídat anglicky. Za dvě hodiny se u nás vystřídalo asi 18 mladých Vietnamců. Bylo nám vysvětleno, že je to jejich forma učení se anglicky, protože děti kolikrát přišli i s jejich učitelem angličtiny, který nám celou situaci vysvětlil. Nedokážu si představit, že takhle pobíhají české malé děti po pražské náplavce a povídali si s cizinci.

Na letiště jsme dojeli taxíkem za 20 dolarů. Odbavení a „nalodění“ proběhlo bez problémů.

16. Den- Istanbul – Praha

Do Istanbulu jsme přiletěli brzy ráno. Měli jsme přibližně 9 hodin na cestu do centra a zpět. Zvolili jsme jízdu metrem a tramvají. Do centra jsme přijeli kolem 7 hodiny ráno. Modrou mešitu, Hagia Sofia a přilehlé parky jsme měli jenom pro sebe. Byla to opravdu příjemná procházka. Nikdy jsem v Istanbulu nebyl a myslím, že po téhle ochutnávce se sem aspoň na prodloužený víkend vrátím. Vzhledem k časným hodinám neměly téměř žádné obchody otevřeno a známý Grand Bazar byl také zavřený.

Po příletu do ČR nás čekala tvrdá realita a 5 stupňů.

Hagia Sofia

Stravování

Jídlo ve Vietnamu podle mě nejde vystihnout pouze jedním slovem. Je skvělé, různorodé, čerstvé, mastné, zdravé, ostré, jemné a pro někoho bez znalosti vietnamštiny i překvapivé 😀 Každá oblast má svá specifika a rozhodně se zde může vyjet na gastro turismus.

Bun bo Nam Bo

Kdykoliv to bylo možné, stravovali jsme se na ulici. Měli jsme oblíbené Pho Bo, Bún Bo Nam Bo, Banh Mi a ovocné Smoothies. Pouliční restaurace většinou nabízejí jedno nebo dvě jídla, a jelikož jsme z nápisů nedokázali rozpoznat o co se jedná (překladač nijak nepomohl), snažili jsme se rozpoznat druh grilovaného masa nad grilem. Výběr nám ulehčil nápis „Bo“- hovězí nebo „Ga“- kuřecí . Věřím tomu, že se nám vždy povedlo objednat si vepřové, hovězí, kuřecí nebo tofu. Ať jsme jedli cokoliv, vždy nám chutnalo. Hlavními ingrediencemi byla rýže nebo rýžové nudle (vařené nebo smažené), grilované maso a místní zelenina. Jídla nikdy nebyla výrazně kořeněná ani pálivá. Jedna porce stála mezi 20,- a 40,- Kč. Výborné ovocné Smoothie kolem 30,- Kč. Malý sladký ananas 5,- Korun, Pivo od 10,-.

Místní trh s masem Vietnam

Celkový dojem

Při výběru Vietnamu jsem nevěděl, co přesně od této komunistické země očekávat, ale těšil jsme se na spoustu nových zážitků a poznání. Vietnam mě určitě nezklamal ba naopak nadchnul. Takhle různorodou, krásnou, přívětivou a levnou zemi jsem asi ještě nenavštívil a pokud budu mít šanci, rád se sem vrátím podívat se na její vývoj.

Podobné příspěvky